Zuzanka a Shelinka
Zuzanka se Shelinkou byly fenky bez průkazu původu, které naše krysařičky vychovaly.
Pro půlroční Zuzanku jsme si jeli 5. června 1993 do Benešova, kam nám ji z Nevořic přivezli. Byla naším prvním "domácím" pejskem. Souhra náhod a snad osud, za tu cestičku ke krysaříčkům vděčíme právě Zuzance. Ze začátku se jí doma samotné nelíbilo, zdevastovala koberec u dveří, zeď, kabel od lampičky, záclonu i kytičku. Později se naučila spát, když věděla, že se vrátíme.
Shelinka se Zuzance narodila 9. listopadu 1994, z pěti štěňátek byla nejmenší, nejtmavší a nejčilejší. Už jako malá přelézala ohrádku, vyčůrala se na svůj kobereček a vrátila se zpátky k sourozencům. Jako chytrá kočička :) Ráda pobrala do tlamičky co nejvíce krmení a hraček. Žádný "troškař"! ;-) Shelly měla do pěti let klopená obě ouška, v pěti letech se jí postavilo pravé a v osmi i levé. Obě fenky spolu tvořily nerozlučnou dvojku. Patřily mojí mamince, kterou by nevyměnily za nic na světě.
Zuzanka měla po roce ještě další dvě štěňátka a babičkou se stala poté, co se Shelince narodil pejsek a tři fenky. A že měla silně vyvinuté mateřské instinkty, vděčně pomáhala choďačce Brixe odchovat 8 chundelatých choďáčků (dokud ji nepřerostli :)) a se Shelinkou se zasloužila i o výchovu malé krysařičky Cyrilky, o 8 let později i Cyrilčiny vnučky Faniky.
Obě dvě milovaly teplo, nejvíce asi v postelovém pelíšku a sluníčko. Na procházkách se jim líbilo hlavně tehdy, když bylo hezky, a i když na to svým temperamentem nevypadaly, rády se nosily.
Shelinka už se 13. narozenin nedočkala, její srdíčko dotlouklo 10. června 2007 po osmé hodině večerní... Zuzanka nás navždycky opustila 3. října 2010 - jen pár týdnů před lidsky dospěláckými 18. narozeninami...
|
|
|