MALÝ KRYSAŘÍK - PEJSEK S VELKÝM SRDCEM

      Pražský krysařík, který byl od nepaměti ozdobou českých domovů, vždyť první písemné zmínky o něm pocházejí již z 9. století, se opět vrací do našich rodin a pomalu se vydává do celého světa!

      Dnes malý společenský psík, který vyniká svou ostražitostí, temperamentem a láskou k pánovi a jeho rodině, býval kdysi hrdou chloubou českých hradů, byl čestným obyvatelem královských komnat a spolustolovníkem u velkých hostin. Později se z královského dvora šířil do větších měst a nakonec se dostal i mezi prostý lid, kde byl hojně využívaným lovcem nežádoucích hlodavců. Ze svých loveckých schopností však po staletích neztratil téměř nic. S hbitostí jemu vlastní dokáže pronásledovat vše živé v okruhu desítek metrů - od malého brouka či ještěrky přes nesčetné druhy ptactva, po kočky větší než on sám, nezalekne se bernardýna a dokonce ani koně.
      Maličký krysařík, který býval mezi králi jako živý dar poslem míru a přátelství, má v našich rodinách stále své pevné místo. To je dnes patrné při pouhém pohledu do ulic větších či menších měst, venkovských stavení i při toulání se zelenými loukami a lesy českých krajin. Dávná tradice našeho národa dnes přechází přes hranice, když se ozývají zájemci o štěňátka z celého světa. Vždyť právě pražský krysařík se stává stále populárnějším v dalekém Japonsku i spoustě zemích Evropy, obdivovatelů přibývá i za takzvanou "velkou louží" a zaznamenány jsou již první zahraniční odchovy. Stoupající zájem je patrný i na českých výstavách, kde se majitelé pyšní svými krásnými svěřenci, kteří, přestože nejsou favority pro rozhodčího, pro své páníčky a paničky zůstávají stoprocentní jedničkou.
      Kdo někdy sháněl své vysněné štěňátko pražského krysaříka ví, jak nelehký úkol na sebe vzal, protože poptávka o toto maličké ušlechtilé plemeno častokrát převyšuje nabídku. Aby také ne! Vždyť malinký krysařík rozdává obrovskou lásku celým svým velkým srdíčkem všem členům své rodiny. Výborně se hodí do malých městských bytů a je ideálním společníkem i ve venkovské chaloupce. Miluje teplo domova, ale rozhodně nepohrdne dlouhými procházkami, na kterých rád využívá svobody a volnosti bez vodítka. Při cestách dopravními prostředky se bez problémů vejde do menší tašky či baťůžku.
      Řídíc se heslem: "Co není vidět, musí být alespoň slyšet!" je snad jedinou nevýhodou krysaříkova uštěkanost. Tu je nutné od štěněcího věku usměrňovat, aby se předešlo svárům mezi sousedy a tzv. nepejskaři. Ani u takto malého plemene se nesmí zapomínat na řádnou výchovu. Neposlušný pejsek může snadno skončit pod koly právě projíždějícího automobilu anebo v zubech agresivního psího kolegy. Na to už bohužel doplatilo mnoho psů nejen z řad krysaříků.
      Protože psi jsou zvířaty smečkovými, miluje oporu smečky i krysařík. Skupinka třeba "jen" pěti krysaříků je mezi kolemjdoucími prakticky nepřehlédnutelnou atrakcí. Každý majitel krysaříka zná zpaměti odpovědi na stále se opakující otázky udivených kolemjdoucích ohledně věku a velikosti svých svěřenců. Smečka krysaříků - to už je opravdu něco nepřehlédnutelného! Krysařík se dovede pořádně ozvat a co potom, když je skupina krysaříků početnější! Výhodou samozřejmě je, že má-li pejsek svého kamaráda, se kterým si může hrát i v době, kdy páníček právě nemá čas, není nikdy sám. Ale pozor, v okamžiku, kdy za sebou nezvladatelní mrštní psíci cítí oporu smečky, která jim dodává ještě větší odvahu, mohou pro majitele a své okolí znamenat množství nepříjemností a problémů. Zde je na místě důsledná výchova. Už dva jsou víc než jeden a to tedy pro majitele znamená, mít oči všude a být před psíky vždy o jeden krok napřed v očekávání možných komplikací při setkání s cizím psem, cyklistou nebo jiným neočekávaným nebezpečím. Pořízení si více pejsků je nutné předem řádně zvážit, protože početnější skupinka s sebou přináší více starostí. Na straně druhé však dva pejsci rozdávají dvakrát více radosti.
      Už jste se někdy zahleděli do jeho upřímných hlubokých očí? Pohledu krysaříka nelze odolat. Zapálených nadšenců, chovatelů a majitelů tohoto znovu zregenerovaného, ryze českého plemene, které v nás snad probouzí i špetku vlastenectví, stále přibývá. Největší poděkování patří Ing. Janu Findejsovi, předsedovi Klubu přátel psů pražských krysaříků, který se z velké části zasloužil o obnovu plemene pražský krysařík, která intenzivně probíhala od roku 1980. Připomeňme rovněž první chovatelku pražských krysaříků paní Libuši Ondrouškovou a její historicky první chovatelskou stanici "Odkaz středověku".
      Po dávných staletích neztratil drobounký krysařík nic ze své ušlechtilosti. V jeho malém tělíčku se stále skrývá hrdý pes s velkou duší, který se o svou nekonečnou psí lásku dokáže podělit. Rozhodně si zaslouží být milovaným členem celé své lidské rodiny.

Kamila Burešová

Iva Šnejdarová

Zpět                                                                                  |   Články  |                                                                                  Nahoru