|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
Cíněnka Dar minulosti - "Íný"
Když se to narodilo, bylo to jenom takové černé nic, do hrsti se to vešlo, ale anžto to mělo pár černých ušisek a vzadu ocásek, uznali jsme, že to je psisko, a protože jsme si přáli mít psí holčičku, dali jsme tomu jméno Cíněnka. :-) Cíněnka, Cíný, čili Íný nebo Íňa a Ínečka, je naše nejmladší posila a naděje do budoucna. Narodila se mamince Sammy spolu s dalšími třemi sourozenci v našem již druhém vrhu "C". Byla takovým dodatečným narozeninovým dárkem, byla počata na narozeniny naší malé slečny, budoucí chovatelky ;) 
Taková malá hra s čísly. Bělinka se narodila, když bylo 9 let naší krysařičce Elišce, a Íný přišla na svět, když bylo 9 let Bělče a naší nejstarší Elišce přes 18 let, Eliška je Ínušky praprababička.
Přes 2 měsíce divočila Íný se svými sourozenci, očička (jedno nás po pár dnech trochu potrápilo) otevírala jako první už 10. den. Ze všech byla nejhladovější a největší, ve 2 měsících vážila téměř 1 kg. Na konci září zůstala Íný už jen s maminkou a právě praprababičkou Eliškou, ty dvě (nejmladší a nejstarší) dělí více než 18 let! A i když Eliška (Bělinka) už na to hraní vůbec nebyla, Íný ji milovala! :) 
Cíněnky zvláštním poznávacím znamením jsou černé tečky na pravé straně :-) Původně to vypadalo, že se to malé štěňátko zamazalo, ale tečka nešla sundat ;) Dnes je puntíků tři a půl ;) (i když chvilku byly i čtyři) a sundat stále nejdou ;) Naopak, jsou krásným a originálním poznávacím znamením! :-) Však jako malou jsme ji ani tak nenazývali "Oranžová" podle bavlnky, ale "Puntík" nebo "Puňťa" a na tohle venkovské jméno dokonce slyšela! ;) Na první procházky jsme Ínečku před posledním očkováním do lesa nosili, aby si ještě jako malé štěňátko užila teplý začátek podzimu. V lese běhala za maminkou Sammynkou a se zájmem zkoumala malé stromky, šišky a klacíčky. 
Ínečka venku dlouho doprovázela svou praprababičku Elišku, kterou měla ráda a bránila ji před majetnickou maminkou Sammynkou. Eliška nás všechny navždycky opustila ve svých 19,5 letech, kdy bylo Íný teprve necelých 14,5 měsíce. Ínečky tatínkem je náš Tequila Dar minulosti, který bydlí v rodině. A i když se s Íný tak často nepotkává, zúčastnila se s ním jeho dcera prvních velkých výstav. I když na Ínečky úplně první výstavu jsme si museli neplánovaně dlouho počkat - kvůli vládním lockdownům se nekonaly žádné akce ani výstavy a tak Íný (jako první z našich krysařiček) minuly ty rozkoukávací ve třídě dorostu. Premiéru měla až v červnu 2021 ve třídě mladých na krajské výstavě v Rokycanech, 
kdy jsme z nádraží nejprve vyrazili na opačnou stranu proběhnout si okolí Rokycan, kde by měli být zubři, a následně pak na letišti pozdravit i dalšího
účastníka od nás - Čendu Dar minulosti. Íný získala titul Vítěz třídy mladých a zúčastnila se i posledního ročníku Memoriálu Marie Mulačové. Další výstavy už absolvovala s taťkou Jerrym (Tequilou).
Společně byli na národní Mladé Boleslavi, kde byla naše malá "chrtička" výborná 3, pak na mezinárodce v Klatovech se stejným výsledkem, ale to byla ještě hubenější (týden nejedla ani maso ani pamlsky,
až dva dny po výstavě začala hárat a opět jíst). V Klatovech jsme se museli na jednu noc ubytovat a tak si oba pejskové i s námi proběhali krásné centrum Klatov a v náručí vystoupali i na klatovskou Černou věž.
Mise byla úspěsná, i když v den výstavy byla zima a pršelo jako z konve, tatínek Jerry odcházel s CACem ze třídy šampionů a titulem BOS.
Na mezinárodce v Mladé Boleslavi nastoupili
krysaříci na nejnemožnějším místě pod střechou na klouzavém hladkém betonu, Íný po dovolené a ve vynikající kondici byla ve své třídě první, jen se nepředvedla podle přestav
rozhodčího (společně s Íný jsme vnímaly všechny rozléhající se zvuky). Poslední výstavou byla ta povinná, pořádaná klubem, v Jesenici, kdy z asi patnácti přihlášených feneček odcházela
s přenádhernou známkou Výborná 4. Současně Íný absolvovala bonitaci a byla uchovněná. Pár měsíců před bonitací absolvovala v Praze vyšetření patel u MVDr. Skaly, kde se potkala se svou
sestričkou Cetynkou, obě jsou negativní.
V roce 2022 jsme museli omezit počet výstav a tak se Íný zatím předvedla na klubovce v Jesenici a na Nordbohemia Canis v Litoměřicích, z obou výstav si odnesla krásnou známku výborná 2, 
Res. CAC (v Litoměřicích přísná paní rozhodčí nezadávala tiuly zadarmo a všem, navíc Ínečky taťka ocházel s oceněním CAC a BOS).
Začátky socializace byly vzhledem k situaci (restrikce, lockdowny, sociální distanc, zavřené obchody, zoologické zahrady, zakázané společenské akce) hodně náročné, ale nakonec je Íný miloučká fenečka, která může běhat na volno, i když obloučkem obíhá cizího pejska. Zůstala jí jen obava z přímého kontaktu s lidmi, kteří si ji chtějí vzít, i když ona sama nechce, na druhou stranu je schopná skočit jim i na klín, když utíká před pejskem, který o ni projevuje velký zájem, o který Ínečka bohužel nestojí. Íný ráda běhá s maminkou Sammy, radostí na ni naskakuje a naráží na ni :-) Společně ale trochu zlobí, když potkají cizího pejska, hodnější je, když je sama. Snažíme se brát Íný co nejvíce s sebou. V tašce ve vlaku nebo autobuse není příliš šťastná, hodně ráda běhá a nerada se nosí (to vydrží tak 5 vteřin), 
hravě uběhne našich i více než 40 km - svých
ještě mnohem více, když poletuje sem a tam ;). Ínečka zná velkou část Krušných hor, několikrát byla na Kovářské a na Měděnci, také na Meluzíně i v Königsmühle, s maminkou Sammy i sama už několikrát pěšky ťapala z Vejprt až
dolů do Klášterce (přes Velký Špičák, Kovářskou i německé Jöhstadt a Schmalzgrube). Několikrát vyběhla na Jelení horu, oběhla Přísečnickou přehradu, v Elišky stopách přeběhla nejvýchodnější tisícovku
Krušných hor Vysokou seč, v Cílinky tlapkách vyběhla i na rozhlednu Bärenstein. Zná naše okolní hrady Egerberk, Šumburk, Peštejn i Hasištejn. Proběhané má i okolí zaniklých obcí jako Přísečnice,
Podmilesy, Pavlov, Potočná a další.
Byla s námi i v ZOO Ústí nad Labem i v Chomutově (na otevření jsme ale čekali déle, než jsme chtěli). Ráda "lítá" na loukách i po lese, kde si hraje se šiškami, které si
sama najde, ráda je okusuje i aportuje a hlídá si je před Sammynkou, miluje skákání, poskakuje jako malá antilopa skákavá a pohybem i projevy se spíš než prapředci vlkové ;)
chová jako pes hyenovitý.
Ínečka miluje kontakt, tak za námi běhá jako ocásek (když se rozdělíme, běhá sem a tam od jedné ke druhé), ráda spí pod dekou, kde jinde, než v posteli :-) a nejraději obsazuje místo na klíně, často si pak ještě položí hlavičku na předloktí, čímž znemožní používání této ruky třeba pro práci na počítači! :-) A je-li přesunuta na zem, do vteřiny se vrací jako bumerang :-))) Ínečka miluje plyšáky, ty její lásce často neodolají a přijdou o některé své části, nejoblíbenější je plyšová placička, ke které se chová jako savec, a o kterou ji Sammča vždy ráda připraví. Co Íný ještě hodně baví? Má to po tatínkovi a z mých holčiček je zatím první a jediná - sleduje televizi. 
Nejoblíbenější jsou dokumenty a pohádky se zvířaty a jakmile se na scéně objeví
nějaké zvíře (prasata, psi, lvi, hyeny ad.), začne na ně štěkat a někdy při tom pod televizí i skáče, aby je viděla lépe z blízka ;).
Naše nejmladší krysařička si vzala kousíček od každého ze svých předků. V typu se podobá krysaříkům "z Drinopolu", v rodinné linii je přímou prapra...vnučkou po první zapsané pražské krysařičce Anni Odkaz středověku, v jejích žilách koluje krev krysaříčků z prvních chovatelských stanic, které má v rodokmenu "vzadu" - Odkaz středověku, Modrý syenit, z Knížecího chovu, z Kancova, od Dvou jezírek, Královnin skvost, z Malovar, z Martínkova chovu, Palu, Dantana, od Dvou jezírek, Rafan-Bafan, z Rotštýnských lesů, od Černovolské skály, z Vyšehradského podhradí, Černá orchidej, také třeba z Jeřic, z Amálčiny zahrádky, od Hradu Bradlec, Alimak, Emirion, Myš-Fyš, z Jůlinčina chovu (stejně jako Jůlinka Myš-Fyš nemá ráda auta, autobusy a jim podobné dopravní prostředky) a dalších. Nejvíce je ale "Dar minulosti", protože je naše! Po svém tatínkovi Jerrym (Tequilovi) podědila oblibu ve sledování televizní obrazovky, po jeho mamince Šakince (Chakiře Alimak) nespolupracuje při focení. :-) 
Po naší první krysařičce Cesince (Cyrilce Hekeži) nemá ráda dlouhé, tedy déle než 5 vteřin trvající, nošení v náručí, po Elišce (Bělince) ráda a za všech okolností odpočívá na klíně,
po Cílince je neunavitelná a miluje nekonečné procházky, po Nikušce (Fanice) má tmavé pálení, po Keisynce jí v horku občas zaplandá pravé ouško, po Nesince (Onesce) miluje výšky,
po Sammynce umí štěkat na psy. Zkrátka z každého svého předka si v sobě nosí kousek, na druhou stranu je sama originál, který jsme u žádného z našich pejsků ještě neměli - běhá jako gepard,
skáče jako antilopa skákavá, chová se jako pes hyenovitý a stejně jako on má na zadních tlapkách srostlé dva polštářky a malovaný čumáček, ani v dospělosti neztratila schopnosti
mláďat savců, nejraději čůrá do potoka a jiných mělkých vodních ploch ;) Íný nejmilovanější zálibou jsou šišky - jejich hledání, pohazování (zvládá sama), lov, pak i aportování a nakonec kompletní sešrotování. :-)
Druh stromu, ze kterého šiška spadla, nehraje roli. :)))
Prohlédněte si: Íný na fotkách, Cíněnku se sourozenci I, se sourozenci II, aktuální obrázky jsou v novinkách. Rodokmen (pod jmény máme odkazy na naše krysaříky a vlastní nebo zapůjčené fotografie)
|
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
;){kind=link}
;){kind=link}
;){kind=link}
;){kind=link}
;){kind=link}
;){kind=link}
;){kind=link}
;){kind=link}
;){kind=link}
;){kind=link}
;){kind=link}
;){kind=link}